V průběhu zimy se velmi často stává, že prochladneme a dostaneme rýmu. Dnešní medicína se s rýmou vypořádává stejně jako léčení bylinkami v minulosti, to jest stejně neúčinně. Jak tvrdí lékaři, léčená i neléčená rýma trvá stejně dlouho. Jedná se o virovou infekci.
Musíme se tedy snažit, abychom více pozornosti věnovali prevenci. V době chřipkových a rýmových epidemií se snažíme v první řadě neprochladnout. Když už se nám to stane, prohřejeme tělo asi půl hodiny v horké lázni, do které přidáme dvě hrsti koupelové soli (která ještě uvolňuje svaly a klouby) nebo obyčejnou kuchyňskou.
Oblékáme se tak, abychom organismus ani nepřehřívali ani nepodchlazovali. V zimě je velmi důležitý materiál, který máme na sobě. Nejen z hlediska sání potu, ale také z hlediska, jak vytváří kolem nás slabé magnetické pole.
Hlavní důraz ale klademe na otužování. Začneme příjemně teplou vodou a tou se sprchujeme ráno ne déle než jednu minutu. Nejdříve od palce levé nohy postupujeme nahoru, přes břicho dojdeme k pravé noze a sestoupíme až k palci. Pak přidáme levou ruku, celou levou paži a přes hrudník přejdeme k pravé paži a dále k pravé ruce. Poté osprchujeme krk a obličej a znovu přes krk přejdeme na ramena a záda. Celou sprchu zakončíme důkladnou masáží celého těla nejlépe froté ručníkem. Postupem doby snižujeme teplotu vody tak, aby byla ještě příjemná. Za nějakou dobu (podle vlastní přizpůsobivosti organismu) se dopracujeme k vodě studené, která velmi prokrvuje povrch těla. Někomu to bude trvat měsíc někomu rok. Záleží na tom, jak kdo je schopen se přizpůsobit. V žádném případě se neznásilňujeme. Sprchování by mělo být příjemným začátkem dne.
Po vysprchování a masáži tělo natřeme buď tělovým mlékem (Body milk) nebo Indulonou, pro zvlášť citlivou kůži doporučujeme škvařené sádlo.
Ženy vždy, když budou v zimě nosit punčochy nebo punčocháče, tuto proceduru by neměly vynechávat. Samy se přesvědčí, že mazání nohou má ten účinek, že jim bude menší zima, i když budou stejně oblečené. Kromě Indulony nebo sádla se dá použít ještě velká tyčinka jeleního loje, který se nevstřebává a dlouho chrání pokožku. Techniku natírání tukem používají všechny národy žijící v extrémně nízkých teplotních podmínkách jako Tibeťané, Eskymáci i Laponci.
Večer se sprchujeme mírně vlažnou vodou, abychom neměli problémy s usínáním. Není třeba používat mýdlo nebo jiné saponáty, pokud nejsme skutečně špinaví. Zbytečně vysušují kůži a zbavují ji jejího ochranného kyselého filtru, který zachytává infekce.
V době rozšířených infekcí se snažíme si co nejméně podávat ruce. Bylo totiž dokázáno pokusem, že v prostředí, kde bylo stejné množství virů rýmy, pokusná skupina studentů (v pokusné místnosti si podávali ruce) onemocněla o 30% víc než skupina kontrolní, která si ruce nepodávala. Také si můžeme chránit ruce rukavicemi, případně si častěji ruce myjeme a mažeme krémem, který je mírně kyselý (stačí do Indulony vytlačit šťávu z půlky citronu nebo malou lžičku vinného, případně obyčejného, octa a důkladně promíchat.
Jako další preventivní opatření lze také používat očistnou techniku z jógy. Je to vyplachování nosu slanou vodou. Nebudeme se snažit dosahovat maxima, jako to dělají vytrénovaní jogíni, ale nám stačí jen kousek.
Převařenou vodu si osolíme tak, aby byla příjemná k pití. Nalijeme si asi 2 čajové lžičky do levé dlaně, předkloníme se nad vanu, pravou rukou ucpeme pravou nosní dírku, pootočíme hlavu doleva – tedy levým uchem ke stropu a jemně nasajeme do levé nosní dírky vodu z dlaně tak, aby to bylo ještě příjemné. Pak pustíme pravou ruku a stále v předklonu stahem břišních svalů několikrát vyfrkáme vodu z nosu. Totéž opakujeme s pravou nosní dírkou. Nalijeme vodu do pravé dlaně, levou rukou ucpeme levou nosní dírku, předkloníme se, pootočíme hlavu, aby pravé ucho směřovalo ke stropu, nasajeme jemně vodu, pustíme levou ruku a stahem břišních svalů vyfrkáme v předklonu přebytečnou vodu z nosu. Pamatujeme si, že když proplachujeme levou nosní dírku, levé ucho směřuje ke stropu a obráceně. Toto otočení hlavy je důležité k tomu, aby voda nenatekla do vedlejších nosních dutin. Předklon nad vanou je také výhodnější než nad umývadlem, protože je nižší, a můžeme se tedy více předklonit a zemská přitažlivost nám pomůže s odstraňováním přebytečné vody.
Roztok slané vody může posloužit také místo některých velmi agresivních léků (Sanorin), které používáme při rýmě nebo zacpaném nosu, aby sliznice oplaskla (to je legrační, nicméně lékařský termín) a hleny mohly odcházet. Uděláme z vaty smotky, namočíme je do slané převařené vody a zasuneme do nosních dírek co nejdále. Pokud je budeme chtít vyjmout, prostě je vysmrkáme. Pro děti volíme metodu hry, kdy používáme třeba smotky barevné vaty, které se používají v kosmetice na odličování. Pro každou nosní dírku máme jinou barvu.Můžeme také použít i neředěný Teatree olejíček, který nejen zachycuje infekci, ale i uvolňuje.
Pokud přece jenom dostaneme rýmu a budeme smrkat, tak se vždy předkloníme, aby nám zemská přitažlivost pomohla k tomu, že lépe vysmrkáme hleny z vedlejších dutin. Dále budeme zásadně smrkat oběma nosními dírkami najednou. Pokud smrkáme jen jednou nosní dírkou (a tak nás to většinou v dětství učili), je velká pravděpodobnost, že si při tomto zvýšeném tlaku hleny do dutin ještě více zatlačíme. Maminky na celém východě (Indie, Japonsko, Čína) učí své děti smrkat oběmi dírkami najednou v mírném předklonu. Vyzkoušejte a uvidíte.