Půst patří, stejně jako klystýry, k jednomu z nejstarších léčebných prostředků. Očišťuje organismus, zbavuje jej přebytečné energetické zátěže, protože k trávení organismus potřebuje velmi mnoho své vlastní vnitřní energie. Z těchto důvodů zvířata, když jsou nemocná, tak nepřijímají potravu, a to do té doby, dokud necítí, že si to jejich energetický systém může dovolit.
V době nemoci je půst zcela přirozený, jen by nemocný měl důsledně dbát na příjem dostatku tekutin. Půstem se uvolňují některé, řekněme laicky „nečistoty“, z těla a je tedy důležité, aby se také z něj vyplavovaly, ať už prostřednictvím moče nebo potu. A proto nemocný potřebuje hodně pít, pokud možno více než dva litry tekutiny denně po malých doušcích a je dobré pít vědomě, to znamená „kousat“ tekutinu.
Půstem se ovšem myslí hladovění – nepřijímání potravy více než 36 hodin. Kratší doba je jen takové odlehčení. Pokud chceme očišťovat své tělo, můžeme držet každý měsíc jednodenní nebo dvoudenní půst. Který den by to mělo být, to si musíme vyzkoušet sami. Některé autority radí, že by to měl být ten den v týdnu, ve kterém se člověk narodil, jiné radí den úplňku nebo novu. Každý máme ale jiný organismus, a tak je nejdůležitější vysledovat, co nám nejvíce vyhovuje.
Na tento odlehčovací den se připravujeme také den předem. Strava předchozího dne by měla obsahovat co nejvíce obilovin a co nejméně bílkovin (vylučujeme maso, mléko, vajíčka), jíst bychom měli tak nejpozději do l8 hodiny a pak již jen pít. Druhý den, den vlastního půstu, pijeme pokud možno hodně tekutiny, nejlépe krevčistící bylinkové čaje. Pijeme je pomalu, koušeme. Vyhýbáme se pohledu na jídlo nebo ostatní okolní lidi, kteří jídlo konzumují. Máme-li motivaci, tento odlehčovací den zvládneme velmi dobře psychicky. Vždycky, když máme hlad, napijeme se. Další den ještě nesnídáme, ale nejprve se ráno napijeme bylinkového čaje a jíme lehké jídlo až po deváté hodině, kdy podle orientální medicíny je již žaludek připraven k příjmu potravy. Bylinné čaje se zásadně nesladí.
U dlouhodobějších hladovek platí zásada, že jak dlouho trvá hladovka, tak dlouho se na ni připravujeme a tak dlouho z ní vycházíme. To znamená, že na desetidenní hladovku se připravujeme deset dní předem a deset dní po hladovce upravujeme stravu do našeho normálu. Před hladovkou nejdříve ze svého jídelníčku vyřadíme bílkoviny, které se rozkládají v našem organismu nejdéle a zbytky z trávení jej zanáší. Vyloučíme tedy vejce, maso, mléčné výrobky, ale i vývary z masa, jako jsou bujóny (masox). Dále pak vylučujeme rostlinné potraviny, které mají mnoho bílkovin, jako např. luštěniny (sója, fazole, hrách, čočka) a zeleniny, které mohou vyvolávat ve střevech nadýmání a kvašení (cibule, česnek, nebo ovoce – hrušky). Vyřadíme i chléb a všechny ostatní potraviny, kde jsou kvasnice a zůstane nám většinou jen obilná kaše s trochou ovoce. Tato kaše, nejšetrnější je bílá rýže, i když jinak používáme celozrnnou, s trochou dušeného ovoce a trochou přepuštěného másla (máslo nepatří v tomto případě mezi mléčné výrobky, je to tuk). Jako další můžeme jíst jen řídký zeleninový vývar nebo vývar z ovesných vloček nebo rýže a pak nastává již samotná hladovka a pití čajů. Někdo připouští i pití zeleninových šťáv, jako náhražku stravy a zdroj vitamínů, ale já dávám přednost úplné hladovce. Další zásada při hladovce je abychom tělo čistili i jiným způsobem, třeba potnými kůrami a klystýry.
Ty jsou mimochodem při delších hladovkách než jeden den nutné, protože může bolet hlava z toho, že organismus není dostatečně vyčištěn, a v tlustém střevě je ještě velké množství zbytků potravy, která je i nadále natravována a vstřebávána do těla. A protože již není co trávit, vstřebávají se do těla jedy, které tělo otravují a vedlejší účinek může být bolest hlavy. A tak, místo, abychom tělu odlehčili, ještě mu ubližujeme.
Z půstu vycházíme tedy stejně dlouho, jako půst trval a v podstatě obráceným postupem, jen s tím, že prvním jídlem by měla být rýžová kaše s tukem (přepuštěné máslo se dělá stejným způsobem, jak jej dělaly naše babičky, pomalu jej na ohni zahříváme, a tím zbavujeme vody, ale tak, aby se nepřepálilo a sbíráme pěnu, není třeba jej uchovávat v ledničce a ono nežlukne, také k organismu se chová šetrněji). Tak tedy po tomto prvním jídle, které je zde proto, aby nastartovalo opět trávicí cyklus, zde je tuk nutný, aby potrava procházela střevy co nejrychleji a nejšetrněji, pokračujeme v obilovinách a dušeném ovoci, pak přidáváme zeleninu, nejprve polévky, pak teprve dušenou, pak kvašené výrobky, jako chléb, luštěniny, mléčné výrobky a nakonec se úplně vrátíme ke svému jídelníčku. Při desetidenní hladovce tento návrat k běžné stravě trvá tedy opět deset dní.
Delší hladovky by měly být pod dozorem lékaře!
V době hladovění dochází k zintenzívnění pocitu hladu v některých etapách. Jsou to první tři dny, ve čtvrtém a v pátém dnu již pocit hladu není nutkavý. Od sedmého dne již většinou nepociťujeme hlad. Naopak máme pocit velkého odlehčení, uvolnění a v intelektuální rovině rozvoj intelektu, tvořivosti a pocit jakoby lehké a vyčištěné hlavy.