Je považován za nejušlechtilejší z drahokamů, je také nazýván i Regina gemmarum, což znamená královna drahých kamenů. Vyjadřuje dokonalost, čistotu a nezranitelnost. Diamantový trůn je v buddhismu symbolem „sídla osvícení“ a diamantový „hromový“ klín rozmetává pozemské vášně.
Je to symbol průzračnosti, dokonalosti, tvrdosti a zářivosti, třebaže jeho záře není jednoznačně považována všemi kulturami za blahodárnou. Podle tradiční indické mineralogie se rodí ze země ve formě zárodku a jeho prostřední stav zrání je křišťál. Diamant je „zralý“, křišťál „nezralý“. Diamant je vrcholem zralosti. Jde tedy o naprostou dokonalost, kterou indická alchymie symbolicky používá ve spojení diamantu a nesmrtelnosti a ztotožňuje diamant s kamenem mudrců.
Tvrdost diamantu, jeho schopnost škrábat a řezat se zejména vyzdvihuje v tantrickém buddhismu, kde „vadžra“, v tibetštině „dordže“ (blesk a diamant) je symbolem neporušitelnosti a nepřemožitelnosti duchovní síly. Symbolizuje jas, vyzařování a ostří osvícení, prázdnotu a neurčito. Jeho čistá povaha se ztotožňuje s povahou Buddhy: „To, co neroste, ani neubývá, je diamant“, učí učitel zenu Huenj-neng.
Neměnnost je nejdůležitější vlastností. Proto je Budhův trůn diamantový (leží u paty posvátného stromu bódhi). Také Platón popisuje „osu světa“ jako diamantovou. Těžiště oslnivého záření má povahu symboliky středu.
V běžném životě je výraz diamant symbolem pevnosti a tvrdosti charakteru, který odolává všemu pronásledování.
Podle Plinia má diamant universální kouzelnou moc, která neutralizuje všechny jedy a nemoce. Zahání zlé duše, odstraňuje špatné sny a ponořen do vody nebo vína chrání pijáky před mrtvicí, dnou a žloutenkou.
Jeho moc také zahání divoká zvířata, strašidla, přízraky, čaroděje a všechny děsy noci. V Rusku se říká, že zabraňuje smilstvu a napomáhá cudnosti. Ve Francii se říkalo, že zahání hněv a udržuje smír mezi manželi. Proto se mu také říkalo kámen usmíření, protože prý obsahuje čistotu, nevinnost, moudrost a víru. V ikonografickém jazyku je diamant symbolem stálosti, síly, nevinnosti a dalších bohatýrských ctností.
Lidové pohádky dodávají, že diamanty se zrodily z jiných diamantů, je to starodávná moudrost, přání, jak si opatřit větší množství něčeho. Tvar nebroušeného diamantu se přirovnává ke krychli, která je symbolem pravdy, moudrosti a morální dokonalosti.
Diamant ve znaku Medičejů, renesanční italské rodiny, proslulé mecenášstvím k umělcům) označuje symbol božské lásky. Toto vysvětlení se však zakládá na slovní hříčce, v té době tak oblíbené – diamant x dioamando (dio – bůh, amare – milovat). Znak Medičejských tvoří tři propletené prsteny s diamanty. Syn Petr získal tento emblém od svého otce, ale pozměnil jej, když dal diamantový prsten do drápů sokola a spojil jej se stálezeleným pozadím. Znamenalo to zachovávat bohu věčnou lásku a věrnost při jakékoliv zkoušce. Další Medičejský Lorenzzo Veliký přidal tři ptačí pera, světle žluté, zelené a červené, čímž chtěl naznačit, že miluje boha a barvami chtěl vyjádřit tři ctnosti – Fides, Spes a Charita – světlou víru, zelenou naději a červenou planoucí lásku. Diamant Medičejských byl také vysvětlován jako symbol rodinné moudrosti, její vítězství nad sebou i ostatními. Botticelli zachytil Minervu, bohyni lovu, jak vítězí nad Kentaurem, oděnu do božských šatů s diamantovým prstenem.
V umění renesance diamant symbolizoval rovnost duše, odvahu proti protivenství, sílu osvobodit mysl od strachu, celistvost charakteru, správnou víru.
Věřilo se, že diamant dělá svého nositele neviditelným, odežene od něj zlé duchy a zajistí mu přízeň žen.
Diamant (v některých případech i křišťál) odpovídá podle tradiční symboliky Slunci. Hildegarda z Bingenu (1098-1179) uvádí: „Tomuto kameni je ďábel nepřátelsky nakloněný, protože vzdoruje jeho síle, proto jím opovrhuje ve dne i v noci.“ Renesanční botanik Lonicerus pokládal diamant za účinný prostředek proti válce, hádkám, jedům, pokušením fantazie a proti zlým duchům. I alchymistický symbol „kamene mudrců“ je pravděpodobně opředený tímto mýtem. Diamantu byli připisovány pouze pozitivní vlastnosti, byl například symbolem světla a života, stálosti v lásce i v žalu, nekompromisní upřímnosti a nejvyšší čistota. Samozřejmě lidé si jej vždy vysoce cenili nejen v podobě talismanu, ale i jako korunní klenot.
Diamant je jeden z nejvzácnějších drahých kamenů a má zcela mimořádné fyzikální vlastnosti. Chemicky je to čistý uhlík a má tvrdost 10. Vznikly za vysokého tlaku a vysoké teplotě v hlubinách Země.Známé jsou naleziště v Indii (Hajdarabád), Jihoafrické republice (Prétorie), Brazilii (Minas Gerais), Africe (Angola, Tanzanie, Ghana), Rusko (Jakutsko, Ural). I u nás se našly diamanty pod Českým středohořím, ale menší než 1 milimetr. Nejstarší nález pochází z Poddědic z roku 1869. Je citronově žlutý 4 x 2,6 mm velký. Diamanty se brousí do do tvaru briliantů. Myšlenka briliantového výbrusu, který neobyčejně zvyšuje lesk s hru barev broušených plošek, je přičítána známému milovníku drahých kamenů, politiku francouzského dvora kardinálu J.Mazarinovi (1602-1661). Z drobných a méně hodnotných kusů se vyrábějí routy, které mají ne tak pravidelné plošky.
Do Evropy se diamanty dostaly v 6.století př.n.l. Už z této doby je známa bronzová soška ze starého Řecka, která je zdobena neopracovanými diamanty (najdeme ji v Britském Muzeu v Londýně). Do 18 stol. se diamanty těžily pouze v Indii, odkud také pochází převážná část historických kamenů. V roce 1714 byly objeveny v Brazilii a později v Jižní Africe. Jeho jméno pochází z řeckého adamas, což znamená nepřemožitelný.
Naším nejznámějším diamantovým klenotem je Sluncová neboli diamantová monstrance z Loretánského pokladu s 6.222 diamanty. Tyto diamanty, tehdy jich bylo více než 6 500, měla na svých svatebních šatech hraběnka Eva Ludmila Kolowratová, která se podruhé vdávala a dostala je jako svatební dar od svého nastávajícího. Ta je odkázala pražské Loretě. Byla z nich vyrobena ona diamantová monstrance. Je zhotovena se silně pozlaceného stříbra, váží 12 kg, má výšku 89 cm a šířku 70 cm. Zbytek diamantů si ponechali tři zlatníci, kteří ji ve Vídni vyráběli 2 roky, jako honorář. Monstrance byla za velmi důkladného zabezpečení r. 1699 převezena do Prahy. Pokud se na ni půjdete podívat do Loretánského pokladu, nezapomeňte se za dveřmi pokladnice podívat na hraběnku Kolowratovou, která je tam zobrazena se svými diamantovými šaty.
Nejkrásnější diamantové klenoty najdete v Amsterodamu, kde je muzeum diamantů, v londýnském Toweru, kde jsou klenoty britského impéria, ale nejkrásnější sbírku diamantů najdete v Moskvě v Kremlu, ve Zbrojnici (Oruženaja Palata).
Podle astrologie je diamant kámen Slunce, tedy znamení Lva, respektive Vah (podle Babyloňanů), podle starých Řeků je vhodný pro Raky a podle Byzantinců je nejlepší pro Berany. Moje babička vždycky tvrdila (měla klenotnictví), že žena po čtyřicítce potřebuje diamant, aby si posílila svou energii.
Z léčitelského hlediska posiluje diamant celý urologický systém, podporuje léčbu žaludku a střes a je velmi vhodný při neurologických onemocněních, zejména při epilepsii a Menierově chorobě.
Péče o tento kámen je velmi jednoduchá. Vybijeme jej ve vodě a necháme lehce nabít na Slunci. Podporuje i vliv druhých kamenů.