Ve své léčitelské praxi se velice často setkávám s problémem křečových žil. V obecném povědomí je, že jsou umístěny na nohách. Ale to není pravda, jejich umístění může být kdekoliv. Na nohách jsou jen velice dobře viditelné. Ale představte si, že je klidně můžete mít i na cévách v mozku, okolo srdce, v očích, prostě kdekoliv.
Jedná se o výduť cévy, která odvádí odkysličenou krev zpět k srdci a do plic – žíly. Krev se tedy pohybuje (na dolní polovině těla) proti gravitaci. To je samozřejmě možné jen za pomoci částečného vlastního stahování žilních stěn.
Moji pacienti se velice často vymlouvají na to, že jejich křečové žíly jsou dědičné. To se tak může zdát, ale zdaleka to není pravda, protože na kvalitě cév se podepisuje hlavně strava. Ta se bohužel dědí, respektive stravovací návyky se přenášejí z matky na dceru a syna.
Jak tedy vznikají?
V cévách se začnou usazovat látky, které tělo neumí nebo nemůže v daném okamžiku vyloučit z těla. Protože je jimi přesyceno, ledviny je nestačí odvést z těla, tělo se tedy snaží je „uklidit“ na nějaké místo, kde nebudou vadit. Pokud to dělá dostatečně často, pokryjí se cévy zevnitř povlakem různé tloušťky, zúží se světlost cévy, zvyčuje se tlak, krev se městná, nemůže zpět protékat a céva povolí, vytvoří vydutinu – roztáhne se, aby krev mohla volně protékat. Časem mohou vydutiny postihnout i velké oblasti těla.
Jaké látky se nejraději v cévách usazují?
Jsou to především produkty metabolismu mléčných výrobků. Dospělí lidé ztrácejí schopnost štěpit mléčnou bílkovinu, děti mezi třetím a desátým rokem, chybí jim k tomu trávicí enzym, který vzniká pouze v dětství a v dospělosti se nevytváří. A mléčné destrukty nebo metabolity se někde po těle musí usadit, protože obvykle ledviny jsou natolik zaměstnány, že je nestačí vyloučit.
Nejhorší kombinace je mléčný výrobek s cukrem. V tomto případě se vytvářejí nerozpustné krystalky, které jsou ostré jako jehličky a do cév se přímo zabodávají. Toto ukládání (a nejen do cév, ale i v dutinách – pak jsou časté rýmy, gynekologii – tady se často dostavují výtoky) podporuje ještě malá pružnost cév, která je dána naším jídelníčkem. Jedná se o látku rutín, kterou nekonzumujeme, protože je v naší potravě velmi málo zastoupena. Jediná nám dostupná potravina, kde je obsažena v dostatečném množství je pohanka.
Další látkou, která se ráda usazuje do cév, ale nejen do nich i např. do kloubů, jsou metabolity masa. Tyto látky – puriny a pyrimidiny vznikají při trávení masa. Také se vylučují do vody, když maso vaříme. Takže chceme-li se vyvarovat křečových žil, musíme snížit, ne-li přímo omezit spotřebu masa a vývary – bujóny, ze své stravy vyloučit vůbec. Maso můžeme tedy vařené, není tak škodlivé pro naše cévy, ale vodu z něj musíme vylít.
Zopakujme si, co všechno musíme udělat, abychom snížili výskyt našich křečových žil a trochu omladili náš organismus. V prvé řadě budeme konzumovat maximálně l kg mléčných výrobků měsíčně, a to většinou výrobky kvašené nebo již jinak fermentované jako jsou jogurty, biokysy, nebo tvarůžky, ze sýrů Hermelín. Maso budeme konzumovat maximálně dvacet dkg týdně (uzeniny vůbec!). Každý den sníme minimálně polévkovou lžíci pohanky v jakékoliv kuchyňské úpravě. Budeme dbát na to, abychom, pokud se jedná o nohy, pomohli cirkulaci krve tím, že si je položíme výš než srdce. Nejlepší je lehnout si na postel a nohy opřít patami o stěnu a setrvat tak alespoň 20 minut.
To je všechno každému dostupné a může s těmito procedurami začít ihned.
V dalším článku si řekneme něco o lidových prostředcích, které mohou křečové žíly léčit.